Čtvrtá průmyslová revoluce charakterizovaná digitalizací, automatizací, robotizací a zapojením internetu věcí není už jenom záležitostí průmyslových koncernů, ale i menších podniků, pokud chtějí „zůstat ve hře“. Zdá se, že nástup chytrých továren, v nichž stroje komunikují mezi sebou i s vnějším světem, a produkují zboží podle individuálních potřeb zákazníka, nenechá na sebe dlouho čekat.
Většina odborníků se shoduje na tom, že pro Českou republiku jsou změny, jimiž průmysl – podílející se zhruba 45 % na HDP – díky výkonnějším technologiím nutně prochází, velkou výzvou i příležitostí zároveň.
Společnost si ale pochopitelně klade otázku, jaký dopad bude mít Průmysl 4.0 na pracovní trh. Seznam profesí, které během příštích 15 až 20 let zřejmě převezmou počítače a roboty, zpracovali i ekonomové z Úřadu vlády. Žebříček vedou úředníci, řidiči a pokladní, jistí svou pozicí si ovšem nemohou být ani dělníci, bankéři atd., protože pro robota je nejjednodušší rutinní zpracovávání dat a vykonávání monotónní činnosti. Navíc stroj má „přidanou hodnotu“ – ve srovnání s člověkem je rychlejší, nedělá chyby pod vlivem únavy, nepodléhá emocím ani iluzím o svých schopnostech…
Robotizace nesporně zvýší produktivitu a naopak sníží náklady na pracovní sílu. Snad robot neohrozí svého stvořitele, byť jenom tím, že jej připraví o práci. Nejpravděpodobnějším scénářem bude, že se zánikem mnoha současných povolání vzniknou nová, jak tomu bylo i v minulosti. Musíme být ovšem přizpůsobiví.
