RFID čtečky se dělí na mobilní a stacionární. Stacionární RFID čtečky lze rozdělit na dvě podskupiny: malé stolní čtečky RFID a výkonné fixní čtečky RFID s připojitelnou anténou a velkým čtecím dosahem řádově v metrech až desítkách metrů. Stolní čtečky RFID mají dosah čtení a zápisu několik centimetrů a používají se buď pro personalizaci RFID tagů, jako jsou například osobní průkazy, parkovací karty apod., anebo jako vstupní zámek u dveří po přiložení tagu. U takových čteček RFID je malá čtecí a zapisovací vzdálenost podstatná. Nenastávají u nich konflikty přečtením více tagů zároveň. Naopak výkonné a řádově dražší stacionární RFID čtečky s dosahem signálu okolo deseti metrů se používají nejčastěji tam, kde se předpokládá načítání mnoha RFID tagů zároveň. Hlavním přínosem těchto čteček je rychlost vstupu dat, časová úspora vzniklá tím, že se načtou všechny identifikátory sledovaných objektů v dosahu signálu najednou místo jeden po druhém. Takovým způsobem se výrazně zkrátí doba potřebná pro provedení inventury nebo příjem či expedici zakázky ve skladu, při průjezdu vozíku s paletou kontrolní branou a podobně.
Podrobněji se zaměříme na mobilní RFID čtečky. Používají se nejčastěji při inventurách nebo u servisních a výrobních operací. Mají kratší dosah čtení, ale stále je to několik metrů. Při výběru mobilních RFID čteček je potřeba zohlednit řadu parametrů. Významný je apel na nízkou hmotnost a pohodlné uchopení přístroje, roli hraje samozřejmě i čtecí výkon zařízení. Když je plánováno, že pracovník bude držet čtečku v ruce prakticky po celou dobu směny, je hmotnost skutečně důležitý faktor. Jsou ale i případy, kdy je mnohem důležitější čtecí a zapisovací dosah než například pistolová rukojeť, protože mobilní čtečka se bude používat pouze několikrát za hodinu. Hmotnost mobilní čtečky nejvíce ovlivňuje její robustnost a velikost baterie. Jestliže používání přístroje bude nastaveno tak, že bude vždy po několikaminutové práci odložen do dobíječky, nemusí firma kupovat těžší a dražší vysokokapacitní baterii. Dále, pokud ví, že terminál bude používaný vždy uvnitř budovy, je zbytečné, aby byl odolný proti vodě. Jenže pokud pracovištěm bude překladiště kontejnerů nebo stavba, je odolnost proti vodě podstatným faktorem a v těchto případech musí být terminál po všech stránkách odolný, s tvrzeným a vyhřívaným sklem, s dlouhou pracovní výdrží, takže bude velký a těžký.
Je ovšem třeba doporučit zaměřit se na odolnost proti pádům a výdrž baterie. Rozdíly v době pracovní výdrže přístroje mohou být dost výrazné. Spotřebu energie ovlivňuje jak sama technická konstrukce mobilní čtečky (větší displej a rychlejší procesor spotřebu zvyšují), tak operační systém. Například množství procesů běžících na pozadí, což je typické pro systém Android, znatelně snižuje dobu chodu v porovnání s operačním systémem Windows CE. Samozřejmě je důležitá i šikovnost programátora softwarové aplikace. Velkým konzumentem energie jsou bezdrátové sítě a jas obrazovky. Softwarová aplikace by je měla umět efektivně zapínat a vypínat. Čtečka s vypnutou bezdrátovou komunikací vydrží na jedno nabití i třikrát déle než stejný přístroj, který je neustále připojený do sítě WLAN.
Jednotlivé modely se liší počtem tlačítek i velikostí displeje. Velmi častý způsob použití mobilní čtečky je terminálová aplikace s bezdrátovým připojením k vzdálenému serveru. V tomto případě je hodně tlačítek a velká obrazovka výhodou. Pokud ale přístroj používají skladníci v rukavicích, musí být klávesy velké, a tedy jich nemůže být moc. Dále platí, že čím je obrazovka větší, tím větší je i spotřeba energie.
Základní chyba, které se někdy firmy dopouštějí, je, když se pokoušejí vybrat si mobilní RFID čtečku samy, aniž by dostatečně znaly veškeré možnosti. Doporučuje se kontaktovat odborníky, kteří se dodávkami RFID čteček zabývají, a nejprve zkonzultovat jednotlivé možnosti tak, aby firma skutečně využívala pro ni nejefektivnější řešení. Dobrá dodavatelská firma na základě jasných dotazů zjistí, co daný provoz potřebuje. Je tedy zřejmé, že pro různé provozy se může hodit jiné zařízení. Například si firma může pořídit čtečku, která nemá bezdrátový datový přenos, a veškeré časové úspory vzniklé rychlým naskenováním údajů promarní dávkovými přenosy, přestože by pro aplikaci bylo mnohem operativnější on-line připojení k centrální databázi. Jindy ale dávkový způsob výměny dat vůbec nevadí a firma by zbytečně utratila desítky tisíc korun hned při pořizování přístroje. Uveďme další příklad: pokud společnost ví, že mobilní čtečku pracovník pokaždé po použití odloží do dobíjecí kolébky, nemusí vůbec brát ohled na výdrž baterie, ale byla by obrovská chyba zakoupit přístroj s výdrží baterie maximálně osm hodin pro aplikaci, kdy si operátor ráno přístroj vyzvedne ze skladu a potom se s ním celý den pohybuje v terénu bez možnosti nabití.
Hlavní výhodou mobilních RFID čteček je právě, jak název napovídá, jejich mobilita. S tím souvisí již zmíněná nízká váha, dále snadnost ovládání a uchopení v ruce, výdrž baterie, bezdrátové datové připojení, odolnost proti pádům a proti povětrnostním vlivům. Vlastnosti podstatné pro mobilitu jsou ale v rozporu s vlastnostmi RFID. Je-li nutné, aby mobilní čtečka RFID byla lehká a snadno přenosná, musí mít co nejmenší anténu – ale od malé antény zase není možné chtít stejný vyzařovací výkon, jako mají stacionární čtečky RFID. Pro výrobce a konstruktéry to znamená jako vždy v podobných případech vyvažování protichůdných požadavků, čili je opravdu třeba najít nejvhodnější řešení, které bude v daném provozu efektivní.
Mobilní terminály se liší nejen jednotlivými parametry, ale také typem držení – mohou mít rukojeť nebo být upevněny na ruce. Zásadní výhoda mobilní čtečky s rukojetí je, že práce s ní podstatně méně unavuje.
S volbou konkrétních mobilních RFID čteček souvisí i používaná frekvence. Firma musí při výběru vědět, jakou frekvenci RFID firemní systém používá. Je důležité si při výběru uvědomit, že čtečku frekvence LF (125 kHz) nelze předělat na čtečku frekvence UHF (868 MHz) a že třeba RFID čtečka UHF nebude umět číst NFC tagy. Je to dáno především velikostí a technickou konstrukcí antény, protože každá frekvence potřebuje zcela rozdílný typ. Obecně se dnes RFID čtečky pro frekvenci LF používají již jenom jako stacionární v průmyslových nebo přístupových systémech, RFID čtečky pro frekvenci HF a NFC jsou nejlevnější, ale se čtecím dosahem maximálně deset centimetrů, čtečky pro frekvenci UHF jsou sice dražší, ale nejstandardizovanější, a čtečky RFID pro mikrovlnné frekvence se u běžných aplikací téměř nepoužívají.
Resumé je jednoduché: pokud vybíráte RFID čtečku, je nutné si uvědomit, že bez detailní znalosti konkrétního provozu a znalosti různých možností je velice složité vybrat nejefektivnější řešení, a proto je vhodné vše konzultovat s odborníky, kteří se dodávkami RFID čteček zabývají.
Slovo odborníka
„RFID čtečky jsou stále dokonalejší“
Využívání mobilních RFID čteček lze označit za trend. Postupem času se zmenšují jejich antény. Také se zvyšuje se výkon procesoru, což umožňuje snadněji načítat mnoho údajů současně. V poslední době se můžeme setkat i s RFID čtečkami schopnými používat více protokolů zároveň, například čtečky HF RFID a NFC, v jednom přístroji. RFID čtečky budou nacházet stále větší uplatnění, o tom nepochybuji. Už dnes se tak děje a nevidím důvod, proč by se tak nemělo dít i nadále. Ať už v logistice nebo v mnoha dalších odvětvích.
Vladislav Zvelebil, ředitel, CODEWARE
Článek připravil Petr Neckař. Text původně vyšel v časopise Systémy Logistiky č. 144, červenec–srpen 2015
Foto: KODYS
